Marco (Altamisa)

27.10.2019

Čeleď: Asteraceae (hvězdicovité) Rod: Ambrosia Druh: peruviana Willd.

Nativní názvy: altamisa, artemisa, ajenjo, amargo (hořký, trpký), marrco, marcju, marcu, malco.

Používaná část rostliny: celá nadzemní část rostliny (Herba ambrosiae

Domorodé užití v tradiční jihoamerické etnomedicíně při:

  • léčbě artritidy, artrózy, zánětu kloubů a revmatismu,

    nervových obtížích, hysterii, hyperaktivitě
    detoxikaci organismu při nadměrném kouření, konzumaci alkoholu či chemických léků
    léčbě bronchitidy a astmatu
    snížené či nepravidelné menstruaci

Příprava a použití:

1 lžíci byliny zalít cca 700 ml studené vody a od chvíle dosažení varu vařit na
malém ohni 5 -10 minut. Odcedit. Pít 3x denně.

BYLINKY Z AMAZONIE
Tuto bylinu můžete také objednat a koupit v e-shopu www.bylinkyzamazonie.cz

Popis:

Roční bylina rostoucí v podobě malých keříků s intenzivním pachem-vůní.Stonek je vzpřímený, větvený, drsný na povrchu; listnatý až na vrchol, výška mezi 50 až 100 cm. Listy střídavé s oválným obrysem a ostrou špičkou, krátkou stopkou, jednoduché, jemně a krátce ochlupené na obou stranách, více však na rubu. Velikost mezi 2 až 5 mm na šířku. Květy oboupohlavní, shlukující se v klasovitých květenstvích. Samčí květy (androceum) se tvoří sterilitou samičích pohlavních květů (gynecea). Květní korunka je dutá a rozšířená, tvořena pěti okvětními lístky. Androceum je tvořeno pěti tyčinkami, zastrčenými v květní korunce, mající volná vlákna a prodloužené spojnice. Gynocea se nacházejí ve spodní části květenství. Blizny se spodním semeníkem, jednovaječné, ve vláknitém stylu se dvěma stigmatickýma větévkami, kalich je přetvořen v chochol vlasů měnících se jak do počtu, tvaru a velikosti. Tento chochol se nazývá papus a jeho funkce je umožnit přenos plodů se semeny větrem; květná korunka bílé barvy, pětihranná se dvěma pysky. Plod je ovoidního tvaru, obklopen čtyřmi výčnělky do špičky; měří 3 milimetry na délku.
Velmi často se vyskytuje jako křoví na vlhkých a blátivých březích řek v pobřežních oblastech, andských údolích a na okrajích pralesa. Vydrží také do určité míry na suší půdě. Výskyt v Peru (Lima): Mala, Rímac, Ocros; Ancash: Chiquián (3000 až 3300 m.n.m.), Santa, Recuay, Nepena (2400 m.n.m.); Junín; Tarma (2700 až 3200 m.n.m.) Ayacucho: Cora-cora (3200 až 3300 m.n.m.); Puno: Llave, Juli, Pornata (3800 až 4000 m.n.m.), Arequipa: Río Majes; Moquegua; San Martín; Loreto.
Rostlina používaná indiány v jižní části pobřežní oblasti Peru. Byla popsána španělskými conquistadory (dobyvateli) následovně: "rostou na ní zářivě bílé květy"; "stonek tvaru dlouhé hole, popelavé barvy, s drobnými listy"; "má teplé účinky (kontakt), indiáni ji vždy berou s sebou a na svých cestách ji využívají k léčbě rozličných chorob." Používají se známé soasadas (zapečené) listy nebo ve formě mastičky jako protizánětlivý a protirevmatický lék a v případech křeče; v revmatických případech formou barviva; šťáva z listů pro zklidnění iritace-externě na hemeroidy; smažená šťáva v mandlovém oleji na břicho v případech žaludečních problémů; šťáva smíchaná s vepřovým tukem pro splasknutí (při otocích) nohou; lístky aplikované na otoky, znalost koupele pro chodidla-nohy v případech zápalu a také jako antiseptikum." Je známo, že celá rostlina může být využita v případech kašle, bronchitidy a astmatu, jestliže je podávána pravidelně. Je taktéž znám její účinek při dezinfikování a vykuřování hmyzu. Považuje se za křovinatou rostlinu jejíž pyl způsobuje záchvaty astmatu a senné rýmy.
Zdokumentované je etnomedicinální užití při bolestech žaludku, jako antirevmatika, v případech snížené a nepravidelné menstruace, jako antineuralgika, neurotnika, při nervových obtížích a hysteriích. V dobách incké říše byla užívána při balzamifikaci těl mrtvých, dodnes je užívána šamany některých kmenů jako bylina magická a religiozní. Popisované je též užití při přípravě pálenky Absint.
Roth & Lindorf popisují výzkumy z posledních období, jejichž výsledky ukazují na slibné užití při moderacích chorob typu RS, Parkinsonovy choroby a Alzheimerovy choroby. To do jisté míry potvrzují i výsledky experimentálního užití, kdy bylina vykázala významnou antiparazitickou aktivitu především proti vlasovcům.

Kontraindikace:

Nejsou popisovány.

Vedlejší účinky:

Obsah alergenů polyiny) a fotosenzitizerů nabádá ke zvýšené pozornosti při použití u osob se zvýšenou citlivostí na obsahové látky (možnost vzniku alergických reakcí - polynoz, alergických dermitid a primárních fotosenzibilizací).

Tradiční etnomedicinální léčebný předpis:

Protirevmatický, protizánětlivý efekt: 10 gr. na ltr. vody, připravit odvar po dobu 15 minut. 3 - 4x denně šálek + omývat postižené místo odvarem
Nervové obtíže (neuralgie, hysterie): 10 gr. na ltr. vody, připravit odvar po dobu 15 minut. 3x denně šálek
Neurotonický: 10 gr. na ltr. vody, připravit odvar po dobu 10 minut. 2x denně sklenici
Více informací získáte na stránce o standardních přípravách bylinek. Fytoterapeutické vlastnosti:

Antiastmatický, antiflogistický, antirevmatický, analgetický, bronchodilatační, expektorační, neurotický, neuralgický, zklidňující.

Fytochemické složení:

Alkaloidy, benzopyranony, esenciální oleje, inulin, monosacharidy, seskviterpenické laktony (zastoupené ambrosinem a altamisinem), seskviterpeny, guanidinové deriváty, bisabolatetren, polyiny, thiofenové polyiny, dioxobicyklononany, polyeny, flavony, kaureny a thiarubriny.

Zdroj:

Amazonian Ethnobotanical Dictionary, DUKE A.J., VASQUEZ R., C.R.C. Press, Boca Raton, USA, 1994, ISBN 0-8493-3664-3
De Salvia y Toronjil - Guía de Medicina Natural para la Salud de la Mujer, VARGAS L., VARGAS R., NACCARATO P., Ed. Gráfica Bellindo, Lima, Perú, 1995,
Diccionario enciclopedico de plantas utiles del Perú, BRACK EGG A., CBC - Centro de Estudios Regionales Andinos «Bartolomé de Las Casas» , Cuzco, Perú, 1999 , ISBN 9972-691-21-0
Plantas Medicinales Nativas del Peru, PALACIOS VACCARO W.J., Concytec, Lima, Perú, 1997, ISBN 9972-50-002-1
Vocabulario de los nombres vulgares de flora peruana, SOUKUP J. SDB, Editoria Salesiana, Lima, Perú, 1975
Ziololecznictwo amazońskie i andyjskie, ŹUROWSKA K., TowerPress, Gdańsk, Polska, 2001, ISBN 83-87342-41-6

,ZDROJ: ORO VERDE