Manayupa

30.10.2019

Čeleď: Fabaceae (bobovité) Rod: Desmodium Druh: adscendens Sw. D.C.
Nativní názvy: amor seco, runa manayupana, strong back, carrapicho, pega pega, margarita, burbur, mundubirana, barba de boi, mundurana, owon-bocon, dipinda dimukuyi, dusa karnira


Používaná část rostliny: nadzemní části rostliny (Herba desmodii)

Domorodé užití v tradiční jihoamerické etnomedicíně při: 

 očistě organismu a krve od toxických látek především chemického původu (pocházejících i z nadměrného užívání chemických léků, alkoholu a nikotinu)

 otravách
 nevolnostech
 bolestech břicha
 zácpách
 překyselení žaludku
zánětech a vředovém onemocnění žaludku
 zánětech jater, žlučníku, žlučových cest
 zánětech ledvin a močových cest
 bolestivém močení a nutkání
 gynekologických zánětech
 menstruačních bolestech
 výtocích (i ke koupelím)
 astma a bronchitidě
 ekzémech
akné
vyrážkách různého druhu (i ke koupelím)
alergiích
neurózách a neuralgiích
svalových bolestech a křečích (i ke koupelím)
jako antioxidant

Příprava a použití:

1 lžíci byliny zalít cca 0,7 litru studené vody, nechat 5 minut odstát a vařit mírným varem 5 minut. Odcedit, pít vlažné, 3 x denně sklenku (cca 200 ml).
Neužívat současně léky vycházející strukturálně z fenylethylaminu nebo se směsí bylin.
Pití odvaru ve vyšších dávkách může mít vliv na snížení krevního tlaku. V tomto případě snižte dávku byliny a kontrolujte častěji krevní tlak.

BYLINKY Z AMAZONIE

Tuto bylinu můžete také objednat a koupit v e-shopu www.bylinkyzamazonie.cz

Popis:

Desmodium ascendens je mnohočetná hubená rostlina,dělíc se dorůstá výšky až 50cm, bohatých purpurově rudých kvítků, plodící zelené plody/fazolky dlouhé 30cm. V mnoha tropických oblastech ji lze nalézt na loukách, v otevřených lesech, ale i v blízkosti cest.
Kmeny amazonského deštného pralesa ji dnes používají více jak v minulosti. Vodní macerát celé rostliny se podává při nervových obtížích (nervozitách) nebo se též používá jako přísada do koupele při léčbách vaginálních infekcí. Některé indiánské naivní kmeny věří v její magickou sílu, vrátit zamilovanému jeho ztraceného partnera, jemuž má být podána. Kmeny z povodí Rio Pastaza (Ekvádor) potírají odvarem z listů prsy rodiček k podpoře laktace. Jiné kmeny používají D.ascendens jako antikoncepci. Dále pak indiánské kmeny používají odvar z listů při souchotinách, drcenými čerstvými listy smíchanými s citroníkovou šťávou potírají rány a poranění, a roztok z listů je používán jako antikoncepce a při křečích (bolestech) genitálií.Ethnobotanický přehled uvádí více jak 8000 případů z různých částí Brazílie,kdy odvar ze sušeného kořene D.ascendens je velmi populárním základním léčivem při malárii. Indiáni kmene Garifuna (Nikaragua) užívají odvar z listu při průjmech, venerických chorobách a jako digestivum. Manayupa je velmi populární v tradiční fytomedicíně Střední a Jižní Ameriky. Dnešní peruánská fytoterapie užívá čaje z listu pro vyčištění krve, detoxikaci organismu od toxinů a chemikálií dnešního životního prostředí, k pročištění ledvin a močových cest a k léčbě ovariálních problémů jako záněty a podráždění, vaginálnm výtokům a krvácením, V Belize, kde je rostlina nazývána "silná záda" máčí celou rostlinu na 24 hodin do rumu, poté užívají 1/4 šálku 3 x denně po dobu 7 - 10 dní jako účinnou pomoc při bolestech zad. Alternativně se celá rostlina vaří ve třech šálcích vody po 10 minut, užívá se 1 šálek horkého čaje před jídlem po dobu tří až pěti dnů při bolestech zad, svalů, potížích s ledvinami a impotenci. Brazilská fytomedicína používá sušeného listí při léčbách krvácení, bolestech těla a svalů, blenorhagii a průjmech. V Ghaně je používán odvar z listů při zácpě, úplavici,kolikách a listy se zakrývají rány. Přírodní léčitelé v Ghaně užívali listy manayupy k léčbě bronchiálního astmatu s tak pozitivními výsledky, že se o účinky této rostlinky začali zajímat vědci. V roce 1977 provedená klinická studie na lidech prokázala, že 1-2 čajové lžičky prášku ze sušeného listu manayupy, podané ve třech dílčích dávkách denně zapřičinily výrazné zlepšení stavu pacienta a remisi choroby u mnoha pacientů.
Ve snaze porozumět mechanismu působení tohoto přírodního léku byla provedena řada studií na zvířatech ke stanovení antiastmatických účinků.Zkoušky prováděné na guinejských prasatech prokázaly schopnost perorálně podaných vodných a ethanolových extraktů redukovat anafylaktické kontrakce a snižovat hladinu z plicních tkání uvolněných substancí ovlivňujících stimulaci hladkého svalstva.
Další studie provedené na guinejských prasatech ukázaly, že extrakt z listů manayupy snižuje (v závislosti na dávkování) hladinu anafylakticky uvolňovaných spasmogenů a anafylakticky vybuzené kontrakce střevní stěny. Výsledky výše citovaných studií prováděné na astmatických pacientech byly autory shrnuty do citátu: " Z předchozích uvedených prací se zdá, že D.ascendens je účinným použitelným antiastmatickým agentem, což zaručují výsledky dosavadních výzkumů." U některých nově zveřejněných výzkumů artritis a reumatismu doprovázených různými alergickými reakcemi anafylaktického původu byl s úspěchem D. ascendens aplikován. Jednoduchost jeho užívání, ať již v kapslích, či v čaji, vysoká efektivita výsledků spolu s žádnými vedlejšími účinky a kontraindikacemi řadí D. ascendens na jedno z předních míst v oblasti fytoterapie a léčby přírodními preparáty.

Kontraindikace:

Nejsou popisovány.

Vedlejší účinky:

Nejsou popisovány.

Tradiční etnomedicinální léčebný předpis:

Pro výše uvedené účely se připravuje nálev z celé nadzemní části byliny v poměru 5 - 10gramů na litr vody a popíjí v průběhu celého dne 3 x 300 ml.

Bližší informace se můžete dozvědět na stránkách o standartních přípravách bylinek.

Fytoterapeutické vlastnosti:

Antianafylaktický, antiastmatický, antihistaminický, protizánětlivý, antispasmodický, bronchodilatační, depurativní, diuretický, laxativní.

Fytochemické složení:

Astragalin, beta-fenyl, cukry (fruktóza, glukóza), etylamin, cosmosiin, kyanid-3-o-soforosid, dehydrosoyasaponin, fenoly, flavonoidy, hordenin, kumaríny, pelargonidin-3-o-ramnosid, riboflavin, salsolin, soyasaponin, soyasaponin II, soyasaponin III, steroidy, tektorigenin, tertrahydroisoquinoliny, triterponoidní saponiny, třísloviny, tyramin, vitamíny E a K.

Zdroj:

Amazonian Ethnobotanical Dictionary, DUKE A.J., VASQUEZ R., C.R.C. Press, Boca Raton, USA, 1994, ISBN 0-8493-3664-3
De Salvia y Toronjil - Guía de Medicina Natural para la Salud de la Mujer, VARGAS L., VARGAS R., NACCARATO P., Ed. Gráfica Bellindo, Lima, Perú, 1995,
Diccionario enciclopedico de plantas utiles del Perú, BRACK EGG A., CBC - Centro de Estudios Regionales Andinos «Bartolomé de Las Casas» , Cuzco, Perú, 1999 , ISBN 9972-691-21-0
Herbal secrets of the rainforest, TAYLOR L. , Prima Health a division of Prima publishing, CA, USA, 1998, ISBN 0-7615-1734-0 Jihoamerické léčivé rostliny a jejich užití středoevropskou populací, DORAZIL M., ZF MENDELU, Lednice na Moravě, 2007
Manual de fitoterapia, LOPEZ VILLAR M., VARGAS VILLAVICENCIO O., Programa Nacional de Medicina Complementaria del Seguro Social de Salud - EsSalud, Lima, Perú, 2001, ISBN 9972-758-34-3
Salud para todos, LACANZE D., ALEXIADES M., Fenamed, Madre de Dios, CBC - Centro de Estudios Regionales Andinos «Bartolomé de Las Casas», Cuzco, Perú, 1995, ISBN 84-8387-023-1
The Healing Forest, SCHULTES E.R., RAFFAUF R.F., DioscoridesPress, Portland (OR), USA, 1992, ISBN 0-931146-14-3
Vocabulario de los nombres vulgares de flora peruana, SOUKUP J. SDB, Editoria Salesiana, Lima, Perú, 1975
Ziololecznictwo amazońskie i andyjskie, ŹUROWSKA K., TowerPress, Gdańsk, Polska, 2001, ISBN 83-87342-41-6

.ZDROJ: HERBÁŘ ORO VERDE